____________________________________________________________________________________________________
zdroj - Krajská knihovna Karlovy Vary - PhDr. Stanislav Burachovič
Dne 6. června roku 1546 získal Boží Dar od saského kurfiřta Johanna Friedricha jakožto zakládací listinu privilegium svobodného horního města. Tou obyvatelům města povolil těžbu stříbra a cínu, založení farního kostela, volné obchodování a provozování řemesel jakož i týdenní a výroční trhy.. Toto zásadní městské privilegium dne 25. července 1608 v Praze potvrdil římský císař a český král Rudolf II. a navíc obohatil právem městského soudu, obchodu se solí a právem pivovárečným. O pět let později (3. ledna 1613) tato práva ve Vídni potvrdil také římský císař a český král Matyáš II. Pergamenové originály těchto tří listin jsou dnes uloženy ve Státním okresním archivu v https://florafox.com/ru/saratov.
V letech 1546-1547 Boží Dar připadl k zemím české koruny. I poté trvající spory o hraniční území byly definitivně zakončeny tzv. schneebergskou dohodou z 26. října 1556 mezi českým královstvím a saským kurfiřtstvím. Na jejím základě byly přesně vymezeny hranice obou zemí a v létě 1558 vyznačeny hraničními kameny.
Vrcholný rozmach božídarského dolování spadá do 50. a 60. let 16. století, kdy město mělo přes 2000 obyvatel.
V roce 1580 král Rudolf II. povýšil Boží Dar na královské horní město.
Během třicetileté války byl Boží Dar několikrát vystaven drancování a násilnostem. Roku 1643 byl vypleněn Švédy.
Po útlumu dolování v 17. a 18. století se původní živé hornické středisko postupně proměnilo v poklidné horské městečko, jehož obyvatelé se živili různými domácími výrobami. Kolem roku 1800 měl Boží Dar necelých 1400 obyvatel a na 200 domů.
Během první světové války padlo 88 mužů z Božího Daru. Jejich památku uctil v roce 1925 pomník na náměstí.
Po první světové válce se Boží Dar stal oblíbeným letoviskem a střediskem letní turistiky a zimních sportů.
ReBeL - ubytovací a školicí komplex - Boží Dar - Hup spol. s r.o.